Sobotní ráno bylo plné úklidu, balení posledních drobností a velkého loučení. 

A pokud se už teď nemůžete dočkat dalšího běhu, všechny novinky ohledně našeho tábora můžete dohledat na tomto webu či na našich facebookových stránkách.

Za celý tým LT Širák děkujeme všem přímo i nepřímo zúčastněným a doufáme, že se opět za rok setkáme! 

Já popíšu den 13. Byl skvělý a rozcvička byla nejvíc pohodová. K snídani jsme měli lupínky. Mňam! Chvíle klidu a pak první hra. Živnosti. Každý si udělal obchůdek např. casino, masáže, atd., atd.. Bylo to skvělé, vypadalo to, že se všichni náramně bavili. A pak oběd zelňačka. Dobrý to bylo. No a pak poledňák. A pak poslední taborová hra, kde jsme měli najít poklad Marca Pola. No a pak tam přišli naši dva protivníci a hráli jsme 9 her a snažili jsme se vyhrát, aby jsme ten poklad dostali a vyhráli jsme!

Na velký úspěch chlapeckého derby navázaly dívky v házené. Proti sobě stanuly týmy černých a bílých, kdy v napínavém souboji rozhodly teprve sedmimetrové hody, v nichž si lépe vedl tým černých. Kluci vyrobili transparenty a podpořili utkání krásnou atmosférou. V Irsku nás čekalo zvláštní přivítání, pro místní jsme museli připravit odpolední zábavu a vyfiknout jednu missku za každý tým. Večer jsme navázali dlouho očekávanou diskotékou, kde na nás čekala dobrá hudba, tanec, malinovka a obecně užitý předposlední večer.

Teď už je před námi úplně poslední den a nám už se teď začíná stýskat.

Po útěku z Kuby jsme skončili na Islandu, hranice jsme však překročili po své ose, takže jsme se po příjezdu museli na rozvičce plížit a krčit. Čím dále jsme však došli, tím více houstla mlha. Ve hře slepé město jsme se podle provázků museli dostat v co nejkratším čase do cíle. Cestu nám však ztížily otázky, u nichž špatná odpověď znamenala navedení na slepou trasu. Najít další stopu pokladu Marca Pola bylo obtížné, rozhodli jsme se proto zavděčit samotnému ostrovu. Ve hře Wágner jsme pochytali místí zvířata a pomohli jim k lepšímu životu. Jako díky se nám poté na stromu zjevila vyřezaná zpráva o dalším pokračování naší cesty: Irsko.

V noci čekala ty nejstarší táborníky těžká zkouška - výsadek. Bez jakékoliv nápovědy museli ve společosti jednoho vedoucího najít cestu zpět do tábora z náhodného místa v okolí.

Dnešní ráno začalo drsným pozdravem sourozenců Drawena a Darii, kteří se svými kumpány obklopili náš tábor, zajali vedoucí a přejali velení. Jejich vůdcovský styl byl velmi krutý, naštěstí naši vedoucí využili vhodné chvíle a protivníky z tábora vyhnali. Dali jsme si pořádnou snídani a vyrazili jsme se podívat na blízký hrad Rabštejnek. Odpoledne jsme se po týmech vydali na trasu, kde jsme a zákald nabytých vědomostech o Kubě odpovídali na otázky, přičemž jsme vždy dali jednoho z nás v šanc. Zajatí táborníci na nás však čekali hned po návratu do tábora.

Slavnostní večeři s Cidelem Fastrem překazila policejní razie, která nás donutila spěšně opustit území Kuby a stáhnout se na Island. 

Tím naše dnešní dobrodružství končí. Užíváme poslední dny tábora naplno, tak zase dáme vědět co jsme prožili;)

Dnešní den byl opravdu nabitý. V Argentině se totiž šíří nebezpečná epidemie. Dopolední program jsme odkopli zdravotnickou stezkou - na různých stanovištích jsme si totiž na nahraných situacích vyzkoušeli první pomoc v reálném prostředí. To bylo následováno krátkou informativní přednáškou na dané téma. Odpoledne jsme po týmech sbírali ingredience do vakcíny, která má zemi infekce zbavit. Díky tomu jsme dostali pochvalu od předních politických postav Argentiny a radu, kam pokračovat v naší cestě za pokladem Marca Pola. Politická reprezentace Argentiny nás odkázala na Cidela Fastra na Kubě, jež nám má pomoci na naší cestě. Překročili jsme proto hranice, abychom ho zde mohli vyhledat.

Večer od ohýnku odcházeli mladší táborníci na stezku odvahy organizovanou staršími z nich a instruktory. Všichni si bojovku moc užili, a i když se mnozí na záčátku báli, překonali sami sebe.

Pozdější budíček byl dnes následován soubojem ve hře vlajky. Každý tým soupeřil s každým, což vydalo na hned několik napínavých utkání. Odpolední program byl zajištěn hrou pašeráci, při které se týmy střídavě snažily schovat před ostatními a nachytat je na cestě. I večer se nesl ve sportovním duchu, strávili jsme ho hraním volejbalu, fotbalu či přehazované.

Dobrou noc.

Dnešní den byl pro mnohé z táborníků nejočekávanější ze všech. Konalo se totiž chlapecké fotbalové derby. Proti sobě stanuly týmy FC Pečiváři a Mistři Kozel. Utkání se neobešlo bez kontrovezních rozhodnutí rozhodčího, napjatých situací a skvělého výkonu všech zúčastněných. Vyhrocené utkání nakonec skončilo vítězstvím týmu modrých (Mistři Kozel), kteří finišovali se skóre 2:1. Naše cesty dále vedly na Madagaskar, kde jsme se zúčastnili vodní olympiády a zchladili se po horkém dni. Večer jsme pak strávili sportovními hrami a zazpívali jsme si táborovou píseň. Nejstarší však v noci čekala těžká zkouška - bojovka jako důkaz místním domorodcům, že zvládneme další cestu.

Zítra si proto ráno pořádně přispíme.

Znovu zítra,

vedoucí LT Širák

Stopy z indického chrámu nás zavedli do další destinace: Nový Zéland. Po leteckém přesunu a pasové kontrole nás však čekala ještě dlouhá cesta, vydali jsme se na výlet. Během něj nás na několika místech potkali sourozenci Drawen a Daria, kteří nám odhalili, že jejich pomoc v minulosti byla spíše záminkou pro zpomalení naší cesty - sami totiž hledají poklad Marca Pola. Na cestě na nás nachystali několik nástrah, které jsme museli překonat a ke konci výpravy dokonce unesli jednu z tábornic. Nemusíte se však strachovat, zbylí táborníci Pepi vystopovali a zachránili. Večerní zábavu obstaral nácvik zélandské haka, jež dle hodnocení domorodé poroty nejlépe zvládl tým oranžových. Videa nacvičených pokřiků naleznete na našem disku:)

Teď už honem na kutě, zítra nás čeká velký zápas.

Náš indický zážitek začal hned ráno, kdy nás hudbou a tancem přivítaly místní ženy Ganga a Annapurna. Čingischánova trasa nás dovedla k jistému chrámu, aby jsme však byli vpuštěni dovnitř, bylo nutné se nechat požehnat od místního hinduistického mistra. V době naší hry však v daném místě probíhal svátek Holi, utíkali jsme tedy i barevnému prachu. Odpoledne jsme se v týmech rozdělili na 3 skupiny - ti, kteří otevřeli své třetí oko a uviděli místo, na kterém se skrývá další stopa naší cesty, malíři a detektivové. Mezi těmito skupinami si pak museli předat informaci o tomto místě pouze skrze namalovaný obrázek. Večer jsme zakončili zpíváním u ohýnku, velké však čekala ještě noční hra, kdy na různých stanovištích získávali materiály k výrobě sárí.

Další zastávkou na naší cestě byl Kazachstán. Hned ráno jsme se tam proto letecky přesunuli a prokázali své identity hraniční kontrole. Dopoledne jsme zabojovali o korálky proti ostatním týmům, které nám sloužily v odpolední hře jako měna. Odpoledne se naše tábořiště proměnilo v pouť a bylo naplněno stanovišti, kde bylo možné si zasoutěžit o hodnotné odměny (růže z papíru, drobné hračky i sladkosti). Den byl zakončen vědomostním kvízem na místní reálie, se kterými jsme se během dne seznámili. Naše cesta však pokračuje, a to po stopách Čingischána, když se stahoval z dobývání západu. Tuto informaci jsme se dozvěděli od kazašského pamětníka, který večer zavítal k našemu táboráku.

Zítra na nás čeká Indie.

Náš bulharský kontakt Nasco nás nasměroval k místnímu památníku. Ze souřadnic, které jsme našli vytesané na jeho podstavci jsme usoudili cíl naší další cesty: Rijád, Saúdská Arábie. Poté co jsme prošli pasovou kontrolou jsme byli uvítáni ochutnávkou místních pokrmů ve hře ochutnávání. Naše putování na místo určení však bylo přerušeno ochrankou, která nás vyhodila z důvodu nízkého sociálního statusu. Místní tulák Hasan nás však seznámil se svým plánem ke zbohatnutí. Domluvili jsme se s ním na vzájemné spolupráci, kdy jsme mu ve hře obchodování pomohli získat suroviny a vyměnit je za jiné bohatství. Večer jsme zakončili u táboráku společným zpíváním.

Teď nás však zajímá už jen, co přinese zítřek.

Druhý den jsme započali ve svých oddílech, kdy jsme se pořádně seznámili a stmelili. Každý táborník obdržel také svůj cestovatelský pas, kterým se bude prokazovat na svých cestách po stopách Marca Pola. V tento den jsme navštívili Bulharsko, kam nás zavedla indicie z deníku, a kde jsme dostali jako uvítání výborný šopský salát. Posléze jsme však byli informováni, že jsme snědli všechny zásoby šopského salátu, které byly v této zemi a museli jsme je v běhací hře získat zpátky. Tím jsme získali zpět na svou stranu místní kontakt, který nám pomůže na další cestě.

Večer jsme strávili hraním míčových her, a pak honem na kutě!

Rok se s rokem sešel a my jsme započali další ročník našeho tábora. 

Úspěšně jsme zvládli příjezdový den. Po odjezdu rodičů nás čekalo seznámení s chodem tábora a krátká vědomostní hra, zatímco jsme přečkávali déšť v jídelně. Poté, co se zlepšilo počasí nám byli v krátké scénce představeni hrdinové letošní táborové hry Marco Polo. Provázet nás budou hrdinové Anne, Francis, Kryštof a Roald. Neznámý muž jim zanechal tajemný deník, nikdo z nich jej však nedokázal přečíst. Každý z hrdinů tedy sestavil svou posádku a vydali jsme se na Slovensko, za naším starým známým, Barnabášem, který pomohl artefakt identifikovat a přeložit jeho obsah. Jednalo se o pravý deník cestovatele Marca Pola, do něhož zanášel poznámky ze svých cest. Citát, který zdobil úvodní stránku nás nasměroval do naší další destinace: do Bulharska.

Jako v loni i letos můžete sledovat naše deníkové příspěvky tady nebo požádat o přístup ke sdílenému disku fotografií z tábora (prosíme vás o trpělivost, nahrávání fotek v našich podmínkách trvá). 

Tak zase zítra.

Vedoucí z LT Širák

Haló, haló!

Léto se nám rychle blíží, a tak jsme se, stejně jako minulý rok, rozhodli vyjet zkontrolovat naše staré známé tábořiště. S radostí můžeme oznámit, že vše je stále na svém místě a my se už nemůžeme dočkat, až se zde potkáme i s vámi všemi.

V průběhu dvoudenního soustředění vedoucích jsme stmelovali kolektiv a plánovali pro vás spoustu zábavných aktivit, které vás na táboře čekají.

Tak už nezbývá než odpočítávat dny... (zbývá jich už jen 35)

Vaši vedoucí z LT Širák

Vážení rodiče, milí táborníci,

do našeho tábora sice zbývá ještě pár měsíců, nicméně my věříme, že štěstí přeje připraveným. Proto jsme se v sobotu 18. 4. vydali na dobrodružnou předtáborovou výpravu.

Na cestě za pokladem jsme se stali součástí posádky proslulého dobrodruha Marca Pola, s nímž jsme celou výpravu absolvovali. Při cestě vlakem jsme objevili první indicii – viadukt, pod kterým by se mělo skrývat další vodítko na naší cestě za pokladem. Po chvíli pátrání jsme dorazili k místu určení, kde jeden z nás objevil dopis adresovaný Marcovi. V dopise nám jistý poutník Kott odhalil pouze směr, za kterým se pro poklad vydat, nicméně zbytek jeho sdělení byl zašifrován způsobem, se kterým si nedokázali poradit ani ti nejzkušenější z nás. Věříme, že zkušený Marco bude pokračovat v hledání sám a v případě, že se mu naše spolupráce osvědčila, nás do své posádky pozve zas.

Cestou nás provázeli také sourozenci Hedvika a Hedváb, kteří nám pomáhali s pátráním a připravili pro nás hned několik zábavných her. 

Noví táborníci potkali táborníky zkušenější a společně jsme se všichni naladili do té správné zálesácké atmosféry, která nás v létě čeká.

Nemůžeme se dočkat našeho společného letního dobrodružství!

Tým LT Širák